Člověk při své touze po usnadnění si života na zemi vymyslel spoustu chytrých věcí, které mu zpočátku přinášely nevídaný užitek, nicméně postupem času se z nich začal stávat problém. Vyhořelé jaderné palivo z Temelína není pro naši obec aktuální hrozba, nicméně trubky z PVC (polyvinylchlorid), sáčky z PE (polyethylen), fólie z PP (polypropylen) a především legendární PET láhve (polyvinyltereftalát) představují doslova časovanou bombu.
V naší obci totiž žijí spoluobčané, kteří mají tendenci všechno spalovat, aniž by si uvědomovali, jak moc škodí sami sobě a hlavně svému okolí. V jejich kotlích na tuhá paliva totiž probíhá nedokonalé spalování při poměrně nízkých teplotách, jehož výsledkem jsou nejen páchnoucí, barevné a hlavně jedovaté zplodiny - fenoláty, kyanidy, dehet, dioxiny, těžké kovy a ftaláty, ale také osvědčené bojové plyny chlor a fosgen.
Lidem žijícím v okolí těchto domácích chemiků může způsobit dýchání vzduchu nasyceného těmito látkami nemalé zdravotní potíže, od toxického poškození ledvin a jater až po úbytek mužských spermií a poškození plodů nenarozených dětí, rakovinové bujení nebo změny srdečního rytmu. Přitom stačí jedno nadechnutí, nebo jedno neumyté jablko, aby dioxin nebo ftalát od sousedů pozměnil jednu z milionu molekul DNA v organismu vašeho nenarozeného syna či vnuka a rakovina nebo nádor je na světě.
Jak mu potom vysvětlíte, co je na venkově tak zajímavého?
Ing.Eduard Kovařík
|
