Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Dvůr Ordějov

Dvůr Ordějov stál na bánovském katastru asi 1 km jižně od silnice Bánov - Bystřice pod Lopeníkem, v údolí potoka Bystřičky na trati Skalky.

Původně se v těchto místech podle objevů Josefa Klvani z r. 1886 rozprostíralo hradisko s mohutnými valy. Později tu pravděpodobně existovala vesnice, za jejíž pozůstatek se pokládá právě dvůr Ordějov a ordějovský mlýn, prvně připomínaný r. 1513. V písemných pramenech však vesnice uváděna není, stávala údajně asi na pravém břehu Bystřičky v místech, kde byla v letech 1969 - 1971 vybudována vodní nádrž v trati Spláv.

Dvůr Ordějov patřil katastrálně k obci Bánov a měl číslo popisné 80. Jeho výměra činila 114 ha a stejně jako dvůr v Bánově (347, 50 ha) byl součástí Pálffyho velkostatku, přičemž oba měli pronajaty bratři Mayové. Za pozemkové reformy v r. 1923 vznikl z Ordějova zbytkový statek o výměře 37, 50 ha podobně jako ze dvora v Bánově (157, 50 ha) přidělený do správy Syndikátu řepařů v Hodoníně. Od něho dvůr Ordějov pronajali postupně až do roku 1945 nájemci Minář, Silák, Běhal a Sobotka. Po dvou posledně jmenovaných, kteří odešli do pohraničí, zde až do nástupu ,,socializace zemědělství" hospodařili František Jankůj, čp. 201, Jan Paníček, čp. 445. a Rudolf Vystrčil, čp. 338, všichni z Bánova.

V době socialistického hospodaření tu pak působilo JZD Bystřice pod Lopeníkem a později sloučené JZD Bánov (obce Bánov, Bystřice pod Lopeníkem, Suchá Loz). Spojením družstev význam Ordějova poklesl, sloužil převážně jako sklady, provoz zde byl minimální. Dvůr postupně chátral, protože nebyl udržován.

Původně měl Ordějov dvě nádvoří a obdélníkový půdorys 120 x 65 metrů. Hlavní přístup byl ze silnice od Skalek na první nádvoří, kde se na západní straně nacházely stáje pro dobytek. Střední trakt tvořily obytné budovy, oddělené průjezdem od kovárny. Na druhém nádvoří byly sklady obilí, slámy, sena a v severovýchodní části byty pro deputátníky. Výjezdy ze dvora byly umístěny v jižní a východní části dvora. Budovy spojovaly kamenné obvodové zdi, brány byly jednoduché, jejich pilíře čtvercového tvaru se stanovými stříškami, krytými pálenými taškami, pouze východní brána byla vysoká a klenutá. Nádvoří pokrývala kamenná ,,kočičí" dlažba.

Definitivní konec dvora je spojen s vybudováním vodní nádrže Ordějov. Jeho zánik je nutno připsat nedodržování vodohospodářského režimu v ochranném prostoru, který byl stanoven po výstavbě. V důsledku špatného hospodaření a nerespektování režimu přečerpání vody z chráněného prostoru došlo k protržení hráze, a tudíž zatopení celého objektu. Vzhledem k havarijnímu stavu byl dvůr v roce 1986 zbourán. Dnes po něm není ani památky.

                                                                                                            Rostislav Švehlík

Místo, kde dříve dvůr Ordějov stával

Ordějov - nádvoří zatopené vodou v r.1979

Ordějov

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Foto je pořízeno z Bánovského zpravodaje č.4 - prosinec 2001