Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie obce

BYSTŘICE POD LOPENÍKEM
BYSTŘICE POD LOPENÍKEM

Obec se nachází jihovýchodně od Uherského Brodu v podhůří Bílých Karpat, v nadmořské výšce 365 metrů. Je rozložena v úvalu řeky Bystřičky. Nejstarší písemné záznamy sahají do roku 1374, kdy však byla osada ještě součástí sousedního Bánova a od roku 1405 je, spolu s tvrzí Ordějov, samostatnou obcí. Na celkové rozloze obce 1 343 ha se podílí téměř 700 ha (52%) zemědělská, 537 ha (39%) lesní půda, 12 ha zabírají vodní plochy. Nyní je většina zemědělské půdy obhospodařována firmou ZEAS Bánov, a.s. V obci je několik drobných podnikatelů, hlavně v oborech zámečnictví a stolařství, kteří zaměstnávají některé osoby z obce a okolí. V současné době je v obci 388 popisných čísel, z toho 95 chalupářů a 277 trvale obydlených bytů. Dále je na katastru obce rekreační oblast "Troják" s 65 chatami. V současné době v obci trvale žije 810 obyvatel. Obec má vodovod a částečnou kanalizaci, v roce 1997 byla plynofikována. Obyvatelé naší obce byli v dávných dobách převážně malozemědělci, i když nepříliš úrodná půda nedávala záruku větších výnosů, ty stačily pouze na obživu.


Znak

Třetí z obcí někdejšího uherskobrodského panství, jež získala rozhodnutím č. 62 předsedy Poslanecké sněmovny znak a prapor, byla Bystřice pod Lopeníkem. Bystřička (nazývána tak v nejstarších pramenech) s tvrzí je doložena v roce 1374 jako součást bánovského statku, s nímž přešla v roce 1692 k uherskobrodské državě Dominika Ondřeje z Kounic.

Bystřice pod Lopeníkem získala pečeť již v roce 1687. V jejím poli je strom, na jehož větvi sedí pták, s největší pravděpodobností dravec. Motiv dravého ptáka byl převzat i do nově vytvořeného znaku obce, další začleněnou figurou je turecká šavle, která má připomínat 16. a 17. století, kdy kraj kolem Bystřice trpěl častými nájezdy Turků, Tatarů a Uhrů. Rozmístění tří šavlí ve znaku symbolizuje tradiční, do dnešní doby dochovaný tanec ,,Pod šable". Počátky zvyklosti lze patrně hledat v uvedeném 17. století, v němž byly okolní kopce obsazovány hlídkami upozorňujícími spoluobčany na nebezpečí z uherské strany hranice. I poté, co hrozba nájezdů pominula, scházeli se členové této domobrany jednou ročně ve vesnici na masopustním veselí, předváděli tu svůj tanec a v jednotlivých domech bývali obdarováni.

Znakem Bystřice pod Lopeníkem se tedy stal modrý štít, v něm zlatý dravý pták s červenou zbrojí a zlatým jazykem, obklopený třemi stříbrnými šavlemi s červenými jílci a zlatými záštitami.

List praporu tvoří tři svislé pruhy - červený, modrý a bílý - v poměru 1 : 3 : 1. V modrém pruhu žlutý dravý pták s červenou zbrojí a žlutým jazykem stojící na bílé šavli hrotem k žerdi s červeným jílcem a zlatou záštitou.

                                                                                                              Ivan Štarha

Znak