Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Muzeum

 

Výsledek obrázku pro OBR DIGITÁLNÍ POVODŃOVÝ PLÁN

 

 

Východní Slovácko

 

Fotogalerie

Poslední přidaná fotografie

Poslední přidaná fotografie

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Myslivecký spolek Troják Bystřice pod Lopeníkem

Historie

V předválečném období byla myslivost v Bystřici pod Lopeníkem doménou několika vážených občanů, které sdružoval Bohumil Haluzický. Po jeho odchodu se řízení ujala obec sama. Honitba byla uznána na katastru obce a byla pronajímána soukromým zájemcům, kteří se sdružovali do skupin a z vlastních prostředků platili za honitbu nájem a hajného, který se jim o honitbu staral. V tomto období byl hlavní zvěří zajíc, divoký králík, koroptev a srnčí zvěř. Zajímavé je že se v tomto období byly pořádány v části honitby zvané „Korenová“, okresní reprezentační hony na drobnou zvěř.

V roce 1962 byl přijat zákon“ O myslivosti č. 23 a 270/1962“, který řešil centrální řízení myslivosti a to formou sdružování občanů, kteří měli požadovanou odbornou kvalifikaci (zkoušku z myslivosti) do mysliveckých sdružení a myslivost začala být řízena centrálně Ministerstvem zemědělství. V tomto období na našem katastru vznikli dvě honitby, a to lesní a polní honitba. Každá měla svého mysliveckého hospodáře a užívalo je společně nově založené myslivecké sdružení z řad občanů Bystřice pod Lopeníkem.

V tomto období se již začal projevovat úbytek drobné zvěře a to zejména koroptví vlivem zakládání družstev a scelování pozemků do velkých lánů a likvidací remízků.

V roce 1977 bylo Ministerstvem zemědělství nařízeno slučovat malé honitby z několika obcí dohromady. V případě naší honitby došlo ke sloučení lesní a polní honitby a byl založen myslivecký spolek „Troják“, který od tohoto roku bezplatně užíval honitbu, která byla sloučením utvořena na katastru obce Bystřice pod Lopeníkem.

Za toto užívání musela být uživatel odvedena do státního výkupu za poplatek minimálně 1/3 ulovené zvěře v honitbě do veřejného zásobování.

Zákonem 512/1992 Sb. se změnil zásadně systém myslivosti v celé republice. Největší změnou bylo vytvoření honebních společenstev z řad vlastníků půdy, kteří požádali státní správu, o uznání honitby. Tyto honitby již nevznikali na katastrech obcí, ale na pozemcích vlastníků půdy, kteří byli v daném honebním společenstvu sdruženi. V našem případě vznikla honitba Bystřice pod Lopeníkem, kterou následně Honební společenstvo pronajalo za úplatu Mysliveckému spolku Troják.

V roce 2001 byl přijat nový zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb., který přenesl řízení myslivosti s Okresního úřadu na pověřené obce, v našem případě na Městský úřad v Uherském Brodě. Většina pravomocí, byla přenesena na vlastníky honitby, v našem případě to je Honební společenstvo, které s uživatelem honitby řeší veškerou mysliveckou činnost týkající se chovu a lovu zvěře  v honitbě Bystřice pod Lopeníkem. Tento stav trvá do současnosti.

Myslivecké hospodaření

Myslivecký spolek hospodaří celkem na 1269 ha, které tvoří honitbu Bystřice pod Lopeníkem. Honitba se skládá s 643 ha zemědělské půdy, 564 ha lesní půdy, 10 ha vodních ploch a 52 ha ostatních ploch. V minulosti převládala v honitbě zvěř drobná a to zejména zajíc, koroptev a divoký králík. V šedesátých letech se spolu se srnčí zvěři začala objevovat i zvěř jelení a následně stále častěji prase divoké. Vlivem intenzivního zemědělského hospodaření v sedmdesátých letech se výrazně začali zmenšovat stavy drobné zvěře, a to zejména koroptví, bažantů, divokého králíka a následně i zajíce. Nežádoucí zvěří se stala jelení zvěř v důsledku vytvoření jelení oblasti Vlára. Proto se v naší oblasti museli stavy jelení zvěře snížit na minimu.

Začátkem osmdesátých let byla situace alarmující. Prakticky již vymizela koroptev a králík divoký. Stavy zajíců a bažantů se rapidně zmenšovali. Srnčí zvěř zůstávala na stejných stavech. K zvyšování stavů docházelo jen u prasete divokého následkem systému zemědělství, které divokým prasatům maximálně vyhovovalo.

V roce 1982 rozhodlo Ministerstvo zemědělství v rámci celé republiky, že jako náhradu za mizející drobnou zvěř bude do vhodných lokalit vypouštěna daňčí a mufloní zvěř.

U nás jsme postupně v aklimatizační obůrce, kterou vybudovali členové MS Troják spolu s členy MS Komňa odchovali v roce 1982-4 a následně vypustili do volné přírody dva kmeny mufloní zvěře. Obdobně postupovali v Bojkovicích, kde rovněž vypustili jeden kmen mufloní zvěře. V Suché Lozi, která byla v té době sloučena s honitbou Bánov, byla ve stejném období vypuštěna daňčí zvěř, která byla přivezena z Maďarska. Postupem let se tyto populace rozšířila tak, že v současné době je mufloní a daňčí zvěř intenzivně lovena v okolních honitbách. Postupně se do naší oblasti začíná vracet i zvěř jelení. Největší populační exploze byla ovšem zaznamenána u prasete divokého a jeho stavy se několikanásobně zvýšili a začíná to být již celorepublikový problém v návaznosti na škody, které prase divoké působí zejména zemědělců a vznikající vážné ohrození domácích chovů prasat přenosem nebezpečných chorob.

Spolková činnost

V roce 1984 získal náš spolek od Zevosu Uherské Hradiště bezplatně bývalou hospodářskou budovu, která byla součástí bývalého lomu Řídký háj. Ihned jsme začali s generální opravou a s přispěním Obce Bystřice pod Lopeníkem jsme vybudovali postupně chatu, sklady krmiva, chladírnu pro uchovávání ulovené zvěře. Tím nám vznikl celý myslivecký areál, který je využíván jak členy spolku, tak k pořádání různých kynologických a společenských akcí. Areál rovněž využívají neziskové organizace pro svoji činnost, zejména při organizaci dětský dnů.

Mimo budování a údržbě areálu členové spolku budují nová a udržují stávající myslivecká zařízení sloužící k přikrmování, pozorování a lovu zvěře v naší honitbě. V průběhu roku si zajišťujeme z vlastních zdrojů krmivo pro přikrmování zvěře v době strádání a léčiva proti parazitům spárkaté zvěře. Rovněž se aktivně zapojují do činnosti v obci, spolupracují s obcí na ochraně lesa proti škodám zvěří a údržbě studánek v katastru obce.

Spolupracujeme rovněž z CHKO Bílé Karpaty na údržbě lomu Řídký háj.

Myslivost je v našem státě zařazena mezi kulturní dědictví státu a je řízena velmi přísnými předpisy s cílem zachovat toto národní bohatství i do budoucna. Zvěř je jako taková majetek státu a myslivci s ní jen v rámci platné legislativy hospodaří. Myslivost není jen o lovu, ale je to v první řadě vytvoření společného soužití člověka s přírodou, její ochrana a snaha omezit na minimum negativní vliv civilizace na její stav do budoucna. Naše příroda je to nejvzácnější co máme a pokud si ji nebudeme chránit tak na nás naši potomci nebudou vzpomínat v dobrém.

Libor Beníček, předseda MS Troják Bystřice pod Lopeníkem.

BZH

Myslivecká zábava

Naši berani

Výcvikový kurz

ZST

Myslivci